Kdy a jak měřit glykémii během tréninku

Pravidelná fyzická aktivita patří mezi klíčové pilíře zvládání diabetu. Pomáhá zlepšovat citlivost organismu na inzulin, podporuje stabilnější hladinu cukru v krvi a přispívá k celkovému zdraví. Zároveň je však důležité vědět, že různé typy cvičení mohou hladinu glukózy v krvi ovlivňovat odlišným způsobem.

Některé aktivity mohou vést k poklesu glykémie, jiné naopak ke krátkodobému zvýšení. Právě proto je správné načasování měření hladiny cukru v krvi před, během a po cvičení důležitou součástí bezpečného pohybu u osob s diabetem.

Jak cvičení ovlivňuje hladinu cukru v krvi

Během fyzické aktivity svaly spotřebovávají více energie, přičemž hlavním zdrojem je glukóza. Svaly jsou schopny odebírat glukózu z krve i při nižší hladině inzulinu, což vede k poklesu glykémie. Tento efekt je typický zejména pro aerobní aktivity, jako je chůze, běh, jízda na kole nebo plavání.

Naopak při krátkém, velmi intenzivním nebo silovém cvičení může dojít k dočasnému zvýšení hladiny cukru v krvi. Důvodem je vyplavení stresových hormonů (například adrenalinu), které stimulují játra k uvolnění glukózy do krevního oběhu. Tento nárůst bývá obvykle přechodný a během několika hodin odezní.

Kdy je vhodné měřit hladinu cukru v krvi

Četnost měření závisí na typu diabetu, užívané léčbě a intenzitě plánované aktivity. Zvýšenou pozornost by měli věnovat zejména lidé užívající inzulin nebo léky, které mohou zvyšovat riziko hypoglykémie.

• Před cvičením – ideálně 15–30 minut před zahájením aktivity.
• Během cvičení – zejména při delší aktivitě (nad 60 minut) nebo při pocitu slabosti.
• Po cvičení – ihned po skončení a znovu přibližně za 2–3 hodiny.

Doporučené hodnoty před zahájením cvičení

Za obecně bezpečné rozmezí pro zahájení cvičení se považuje hladina cukru v krvi přibližně mezi 5,0–13,9 mmol/l (90–250 mg/dL). Ideální cílové rozmezí před aktivitou bývá uváděno kolem 7–10 mmol/l (126–180 mg/dL).

Jak postupovat podle naměřených hodnot

• Nižší než 5,0 mmol/l – doporučuje se doplnění rychle působících sacharidů před zahájením cvičení.
• 5,0–8,3 mmol/l – cvičení je možné, u delší aktivity je vhodné průběžně doplňovat sacharidy.
• 8,3–13,9 mmol/l – cvičení je možné, příjem sacharidů lze odložit.
• Nad 13,9 mmol/l – doporučuje se zvýšená opatrnost a případná kontrola ketonů; intenzivní cvičení se obvykle nedoporučuje.

Měření během a po cvičení

Při delším nebo náročnějším tréninku je vhodné kontrolovat hladinu cukru v krvi přibližně každých 30–45 minut. Sledujte také subjektivní příznaky, jako je třes, slabost, závratě nebo zmatenost, které mohou signalizovat hypoglykémii.

Po skončení cvičení může hladina glukózy klesnout okamžitě, ale někdy i s odstupem několika hodin. Z tohoto důvodu je doporučeno provést další kontrolní měření přibližně 2–3 hodiny po fyzické aktivitě, zejména při večerním cvičení.

Praktické tipy pro bezpečné cvičení

• Mějte při cvičení vždy po ruce rychle působící sacharidy.
• Před měřením si umyjte a osušte ruce pro přesnější výsledek.
• Při změně tréninkového režimu sledujte reakce těla pečlivěji.
• V případě nejistoty konzultujte vhodný postup s ošetřujícím lékařem.

Často kladené otázky

Snižuje cvičení hladinu cukru v krvi?

Ano, mírná až střední fyzická aktivita obvykle vede ke snížení glykémie. U velmi intenzivního cvičení může dojít k dočasnému zvýšení.

Jak dlouho může být hladina cukru po cvičení ovlivněna?

Změny mohou přetrvávat několik hodin. U některých osob se hypoglykémie objevuje až s odstupem, proto je následné měření důležité.

Cvičení je pro osoby s diabetem velmi přínosné, pokud je prováděno bezpečně a s ohledem na aktuální hladinu cukru v krvi. Pravidelné měření před, během a po fyzické aktivitě pomáhá předcházet nežádoucím výkyvům a umožňuje lépe porozumět reakcím vlastního těla.

Zdroje

1. Fitzpatrick R. et al. (2022). Exercise, type 1 diabetes and blood glucose. Frontiers in Endocrinology.
2. Colberg S.R. et al. (2016). Physical activity/exercise and diabetes. Diabetes Care.
3. Zaharieva D.P., Riddell M.C. (2015). Prevention of exercise-associated dysglycemia. Diabetes Spectrum.
4. Mathew T.K. et al. (2025). Blood glucose monitoring. StatPearls.

Autor: Leonor Long